Recenze - Outlast: Trinity

19. července 2017 v 13:00 | Annabelle |  Recenze
Recenze na herní horovou pecku, kterou můžu jenom doporučit. :)





Na Outlast jsem narazila díky mému oblíbenému youtuberovi Agraelovi, u kterého jsem před lety shlédla let´splay. Hodně mě to chytlo a já se o to začala více zajímat a dokonce jsem si hru sehnala na PC. Hra měla skvělý propracovaný děj a skvělou grafiku. Když před lety oznámili, že bude i druhý díl, byla jsem nadšená. A když konečně vyšel, neodolala jsem a pořídila si kolekci Trinity na PS4, tedy oba díly + DLC (dodatek) k jedničce v jedné krabičce. A teď si vše trošku přiblížíme a zrecenzujeme.







Outlast
Outlast, dle mého názoru jedna z nejlepších hororových her, je od studia Red Barrels, které svou hororovou novinkou překvapilo mnohé hráče a recenzenty. Jako hráč hrajete za Milese Upshura, mladého novináře, který jednou dostane anonymní e-mail od pracovníka z Mount Massive Asylum - něco jako léčebna pro blázny a choré. V mailu stojí, že se tu dějí divné věci a že léčebna není vlastně vůbec léčebna a dochází zde k pokusům na pacientech. Miles neváhá a vybaven pouze kamerou s nočním viděním, která hráči mnohdy hru usnadní, se okamžitě vyráží na průzkum. Bohužel zrovna ve chvíli, kdy pacienti převzali kontrolu nad celým komplexem. Miles zde zažije hotovou noční můru, stejně jako hráč za obrazovkou.

Vaším úkolem je samozřejmě dostat se ven. Při cestě po léčebně nás ohrožuje spoustu pacientů, někteří jsou jenom takový… malý, náhodní, jiný jsou bossové, jako třeba Chris Walker, bývalý znetvoření voják, který svým obětem trhá hlavy a zrovna si usmyslel, že potřebuje tu Milesovu, nebo doktor Trager, který rád lidem odřezává kousky těla a Miles se o tom přesvědčí doslova na vlastní kůži. Ve hře vás čeká mnoho úkolů jako třeba nahodit elektřinu, vypustit "kanál," najít tenhle klíč, tamten klíč, dostat se tam a tam atd., při každém tomto úkolu hráče někdo ohrožuje a hráč se buď může schovat, nebo jít k úkolu přímo a riskovat tak, že jeho postavu zabijí. Po léčebně sbírají dokumenty, které vysvětlují děj a informují nás o pacientech, poznámky, které musí hráč natočit na kameru a Miles si pak zapíše do bloku, co viděl a také baterie, jelikož se kamera rychle vybíjí a v některých temných pasážích ji budete opravdu potřebovat.

Miles zjišťuje, že za vším stojí Murkoff Corporation, která pod rouškou dobročinnosti otevřela léčebnu, aby pomáhala, ale pravda je jinde. Murkoff na pacientech zkouší pokusy a to za jediným cílem - chce stvořit Walridera, což se jim podaří. Walrider je temný černý oblak, u kterého se může zdát, že je duch, ovšem je to oblak nanites, což jsou taková speciální silná vlákna, nevím, jak to pořádně říct. Aby Walrider vůbec mohl vzniknout, musí mít hostitele, což musí být člověk, který zažil mnoho hrůz a utrpení. Nyní je jeho hostitelem mladý Billy Hope, jehož odpojení od přístrojů se stane naším posledním úkolem. Po splnění našeho poslání je Miles ovšem nevhodný, protože toho viděl moc. Já upřímně ten děj neumím moc popsat, není ani tak složitý, ale spíše rozvětvený a možná vám doporučím si ho přečíst někde na Wiki.
Hra patří k mým nejoblíbenějším a ráda jsem si ji zase na PS4 zahrála. Člověk se u ní opravdu bojí, zejména když ji hraje v noci, ovšem pokud hru hrajete třeba po druhé, jumpscary na vás už nepůsobí a už víte, kde co bude.

Hráč má možnost si také vybrat z několika herních módů, tedy obtížností, a pokud si vyberete nejtěžší možnost INSANE, možná budete mít problém se spaním. Moc se mi líbila také hudba ve hře a její gradace. Intrumentálka ze závěrečných titulek je vynikající, doporučuji vám si ji najít a poslechnout. Ke hře ještě asi dodám, že herní doba je kolem 5-6 hodin.

5/5



Outlast: Whistleblower
Outlast: Whistleblower neboli informátor je krátký dodatek k prvnímu dílu Outlastu, je sice kratší, kolem 2-3 hodin podle obtížnosti, ale o to drsnější. Hráč nyní hraje za Waylona Parka. Na začátku příběhu se dozvídáme, že Waylon pracuje jako IT pro Murkoff Corporation a je to právě on, kdo hlavní postavě z jedničky, novináři Milesovi, poslal ten anonymní mail. Na Waylonovu "zradu" se přijde a jeho nadřízeny Jeremy Blair ho nedobrovolně zapojuje do Projektu Walrider. Za několik hodin dochází právě ke vzpouře pacientů a Waylon je volný, tedy dostal se z pout, ke svobodě ho čeká ještě dlouhá a náročná cesta, na která potká kanibala s pilou a mého oblíbece Eddieho Gluskina, který tak moc touží po dokonalé ženě, ale zatím potkal jenom ty, které mají tam dole vulgární věc, kterou je třeba odstranit a Waylon je nyní na řadě.

Poté, co se Waylon dostává úspěšně k východu a doufá, že je po všem, je znovu napaden Jeremym Blairem, kterého ale přemůže Walrider, který je není až příliš podobný Milesovi. Walraider poté Waylona nechá odjet.

Tento dodatek se mi možná líbil i více než první díl. Líbila se mi provázanost s prvním dílem a také to, že pozorný hráč ví, kde je třeba teď Miles a že se s Waylonem třeba teď míjí. DLC je poněkud těžší než první díl, tedy alespoň mně to tak přišlo, zvuk té kanibalovi pily mě po půlhodině začal lézt na nervy a já pořád nedokázala najít cestu dál. :D Opět se zde sbírají dokumenty, poznámky (které Waylon obvykle adresuje své ženě Lise) a baterky.

5/5



Outlast 2
Někdo říká, že ho to bavilo, že to bylo skvělé, ovšem pro mě je to zklamání. Čekala jsem prostě něco jiného. Herní motiv je pořád stejný… pohled první osoby, kamera, sbírání dokumentů, poznámky, baterky… ale přibyly obvazy, které pomáhají našemu hrdinovi s léčením. V prvním díle a dodatku zranění za chvíli odeznělo, ovšem tady můžete i vykrvácet.
Hlavní postavou je kameraman Blake, který se se svou ženou Lynn vydal po stopách mrtvé dívky. Dostanou se až k vesnici Teple Gate, když jejich vrtulník spadne vinou nějaké bílé záře. Když se Blake probudí, pilot je mrtvý a Lynn nikde. Blake proto vyráží do vesnice s rozhodnutím svou manželku najít.

Vesnici ovládá reverend Knoth, který je silně věřící, vytvořil kolem sebe kult, který je mu plně oddaný. Na druhé straně stojí heretici, tedy nevěřící, které vede Val a dočkáme se také táboru chorých a nakažených, který vede trpaslík Liard s pekelně dobrou muškou.

Hra nemá moc takových těch bossů, jako předešlé díly, nejvýraznější postavou je tu Marta, pravá ruka papá Knotha, jejíž zbraní je krumpáč a právě již zmiňovaný Liard, který trefí šípem snad i mouchu. Čekají nás tu spíše naháněčky s vesničany, heretiky a nakaženými.

Blake tedy hledá svou ženu, které se zmocní právě heretici. Lynn je totiž těhotná, ano, má už břicho jako balon a chystá se rodit, přitom na začátku žádné břicho nemá a Blake se zmiňuje, že už sex neměli asi dva měsíce.

Celou hru nás také "otravují" bílé záře, které zřítily náš vrtulník. Vyvolávají halucinace a vrací Blakea do čtvrté třídy, kde se zabila jeho kamarádka Jessica a pomocí těchto halucinací se dozvídáme více o její smrti. Já tohle nějak nepochopila a nejsem jediná, jenom doufám, že nás to vysvětlí, třeba ve formě dalšího DLC.

Postupně se dozvídáme, že bílá záře je dílo Murkoffu, stejně, jako falešná těhotenství, které jejich experimenty vyvolávají. Lynn na konci skutečně porodí, Blake drží chlapce v náručí, my ovšem vidíme stín, kde nedrží nic.

Jak jsem ji řekla, hra mě zklamala. Nelíbilo se mi to nudné bloudění čtvrtou třídou a celkově ty pasáže ze základní školy byly takové… matoucí, dlouhé, člověk nikdy nevěděl, kam má jít a osud Jessicy se dal odvodit už na začátku.

Z Outlastu se stala taková jedna velká naháněčka. Děj byl sice pořád dobrý a originální, ale vůbec mě neuchvátilo to prostředí, ti nepřátelé… a tak celkově mi to přišlo nudné. Ani papá Knoth se tu moc neukázala, pouze dvakrát a to tu jenom mluvil, nevím, proč byl avizován jako hlavní padouch hry. No a herní doba asi 6-7 hodin, podle toho, jak moc hráč bloudí.

3,5/5

No a co vy a Outlast a hororové hry celkově? Hrajete?

Annabelle
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama