Aneb deníkově shrnuté krušné dny čerstvého vysokoškoláka.
28. 6. 17
V minulém článku o cestě za diplomem jsem vám psala o mém dream jobu, který se mi už lehce rýsoval a já už se opravdu těšila, ale prostě to nevyšlo. Stane se, život jde dál, pracovních příležitostí je mnoho a svůj dream job můžu za čas zkusit znovu.
Mé vysněné povolání (už od 15 let) je práce v oblasti vězeňství a tam jsou opravdu těžká měřítka a také se tam poohlíží na mladého člověka po škole lehce… divně.
Při mém prvním zavolání mě paní personalistka neustále odrazovala, že to není pro mě, že jsem příliš mladá a že se přece nezavřu do takového prostředí. Já v tom neviděla problém, sice je to jiné prostředí, tvrdé prostředí, ale já na to byla připravená už dlouho.
Paní personalistka řekla, že se mi ozve, ovšem neozvala se, volala jsem první a zase se dočkala přesvědčení, že jsem mladá. No… trvala jsem si na svém, nakonec jsem si domluvila ten pohovor domluvila. Major, který se mnou mluvil byl mnou nadšený, nové lidi shání a pokud je tohle má vysněná práce už od základky, tím lépe, protože se do toho lépe vžiju. Navíc jsem z "vězeňské" rodiny - tatínek byl dozorce, strýček je soudce, takže to majora potěšilo ještě více, protože s tím mám zkušenosti. Bral by mě prý hned a okamžitě mi řekl 1. 7., že budu moc nastoupit. Byla jsem opravdu nadšená, ale štěstí mi nepřálo.
Měli mi zavolat, až bude přítomná psycholožka na psychotesty, nikdo se mi 14 dní neozval až jsem se dočkala a za týden jsem měla domluvený termín. Když jsem se na testy dostavila, paní psycholožka mi řekla, že už na mě minulý týden čekala a já nepřišla, pak jsem se dozvěděla, že mi z personálního zapomněli zavolat.
K psychotestům jako takovým jsem se vůbec nedostala, dostala jsem takové "předtesty" na pozornost, manuální zručnost a IQ, podobný test jsem dělala na VŠ a zkoušela i doma, takže jsem si myslela, že je to pohoda. No… asi nebyla. Prý jsem tam měla nějaké chyby, nebylo mi řečeno jaké, testy se stoply a prý to mám zkusit za půl roku znovu a testy si dál zkoušet doma a že prý je to normální, protože ty testy jsou vyšší úroveň a málokdo je udělá na poprvé. Už jsem si zkusila 3 podobné a bylo to v pohodě. Ovšem mohla jsem na těch psychotestech zazmatkovat a podělat to, o tom nemůžu pochybovat.
Šla jsem to tedy s psycholožkou oznámit na personální, když se o tom bavila psycholožka s jednou personalistkou, ze druhé kanceláře se ozvalo: "To byla ta mladá, jo?"
Já opravdu nevím, co si o tom myslet, fajn, testy jsem podělala, trénuju doma dál, i když prostě neznám mé chyby a nevím na co se dál soustředit. A vůbec ani nevím, jestli to za toho půl roku zkoušet. Přece jenom za půl roku budu pořád mladá. Kdo by si byl pomyslel, že mládí bude na škodu. Možná, že by z vás vězni neměli takový respekt, ale ten si přece lze získat. Navíc bych byla ta, kdo rozhoduje o jejich podmínečném propuštění, pochybuji, že by se ke mně chovali hnusně.
Nejhorší je, když vám někdo řekne, že 1. 7. máte nástup a pak se to pár dnů před tím tak podělá. Nicméně práci si musím najít, takže nic neházím za hlavu a nehroutím se. Je mi jasné, že na mě lidi budou koukat a ptát se, proč nejsem v té věznici, když jsem o tom mluvila a považovala to za jistotu, ale to už tak bývá.
Teď jsem se rozhodla, že se spíše zaměřím na hledání práce v oblasti ekonomie a obchodu, jelikož jsem tento obor studovala na střední a moc mě bavil. Nějaké sítě jsem už rozhodila a jedna nabídka vypadá docela dobře, takže doufám, že to vyjde.
29. 6.
Šla jsem na pohovor údajně na pozici telefonní konzultantky pro zákazníky, nakonec se z toho vyklubalo prodávání tarifů, což jsem zrovna nečekala, protože popis práce hovořil o něčem jiném. Já bych na to asi neměla… Přece jenom sama vím, jak je nepříjemné, když vám různí lidé z call centra něco nabízí a navíc… výplata podle zakázek. Takže tohle člověk odpíská. Pořád mám skvělou nabídku práce, do které jsem dokonce narychlo posílala projekt, takže teď jenom čekat, až se ředitel vrátí z dovolené a uvidíme.
30. 6.
Našla jsem skvělou nabídku kousek od mého bydliště a docela i z oboru, ale chtějí němčinu, takže jsem raději zavolala, jak moc na ní bazírují a prý stačí mé základy. Takže posílám životopis.
3. 7.
Firma, kam jsem 30. 6. posílala životopis si mě zve 10.7. na nezávazný pohovor, po kterém prý nastane ještě druhé kolo přijímacího řízení, takže jsem zvědavá. Nejvíce mě ale dostává ten fakt, že je mi obor mé výšky k… ničemu, což mi možná bylo nějak jasné, ale nečekala jsem, že bude takový zájem o absolventy obchodních akademií, když se kdysi povídalo, že ten obor je už přesycen.
12.7.
Pohovor v podělí byl docela zajímavý, hodně se ptali na to, jestli mám představu o tom, co se ve firmě dělá, jakou má firma pověst a také na mou budoucnost. Musím říct, že se mi to líbilo, ovšem prý mají víc zájemců a do 15. 7. se mi ozvou, jestli jdu do dalšího kola. Takže tady je to takovou nehnuté. Psala jsem také do jedné firmy, kde hledají fakturantku a také do školky, kde hledají učitele. Z obou míst se mi ozvali s tím, že se ozvou do 14ti dnů. Já už začínám pomalu propadat beznaději, že na ten pracák budu muset.
13. 7.
Ozvali se z firmy, kde jsem byla na pohovoru, prý do druhého kola nepostupuji. Pohořelo to na mé chabé němčině, no, co se dá dělat. I když je němčina v dnešní době potřeba, raději preferuji tu angličtinu a na kurzy němčiny se mi vážně nechce. Nenávidím ji už od základky. :D
21. 7.
Ozvali se mi z realitky, kam jsem posílala životopis, ovšem bylo mi řečeno, že bych si musela zařídit živnostenský list. Takže platit si SP a ZP, to vážně ne, takže tady odmítám. Poslala jsem také dokumenty k výběrovému řízení na místo referentky sociálních dávek na úřadu práce. Po třech týdnech se mi ozvala firma, kam jsem posílala životopis a motivační dopis na místo fakturantky a účetní, takže 8. 8. mám pohovor.
24. 7.
Ozval se mi ředitel školy, kam jsem posílala životopis na místo asistenta pedagoga. Je to základní škola a si 30 km od nás. Pan ředitel se hlavně bál mého dojíždění, ale s tím nemám problém, takž 31. 7. jedu na pohovor. Bohužel je mi jasné, že hned ten den smlouvu nepodepíšu a 1. 8. musím na pracák.
28. 7.
Našla jsem inzerát, že do školky, kterou mám vzdálenou pouze 4 km shání také asistenta pedagoga. Okamžitě jsem se ozvala a 1. 8. odpoledne jedu na pohovor. Takže zatím se rýsují 2 místa, snad alespoň jedno z nich vyjde. Samozřejmě bych byla ráda za tu školku, nejen protože ji mám blíže, ale také co si budeme povídat, děti v MŠ a děti v ZŠ to je úplně jiná liga. Nejhorší je, že jsem se za celý ten měsíc poslala přes životopisů a dostala jsem odpověď pouze na5. Z čehož tři jsou kladné. Jsou to tyhle 2 školní nabídky a ta firma, kde bych měla dělat fakturantku, pak se mi ozvala jedna ředitelka školky, že už má místo obsazené a pak jedna prodejna, že jsem nepostoupila do dalšího kola řízení, ostatní firmy mlčí a nemají ani slušnost se ozvat. Takže teď jsem zvědavá na ty pohovory a modlím se, ať alespoň jeden dopadne dobře, i kdyby to měla být ta ZŠ. Vážně nechci být dlouho vedená na ÚP. Byla jsem tam na praxi, vím, jak to tam ty milé paní dávají vysokoškolákům sežrat.
31. 7.
První pohovor mám za sebou. Sice jsem autem chvíli bloudila, než jsem to našla, ale pak bylo to hrozně fajn. Pan ředitel byl ze mě a mého vzdělání nadšený a ihned by mě bral, akorát má strach z toho dojíždění, protože v zimě to tam není udržované a bojí se, abych vůbec dojela celá. Takže mi dal 14 dní na rozmyšlenou a pak se mu mám ozvat, jinak je prý spokojený. Takže zítra ráno honem na pracák a odpoledne na další pohovor. Sice už tu mám jednu "jistotu," ale raději bych samozřejmě, kdyby mi vyšel ten zítřejší, uvidíme. Držte mi palce a zahlásím se opět s deníčkem za srpen.
Annabelle
